Dávky nemocenského pojištění: Nemocenská, mateřská a další

Adéla Ozomová

Publikováno 14. Července 2023

Obsah

Nemocenské pojištění je důležitou součástí sociálního zabezpečení, kam patří například i zdravotní pojištění. Nemocenské pojištění je z části povinné a z části dobrovolné. V jakých situacích pomůže nemocenské pojištění? Co je to ochranná lhůta, jak funguje peněžitá pomoc v mateřství, ošetřování člena rodiny nebo nemocenská prvních 14 dní?

Co je nemocenské pojištění v ČR?

V České republice pomáhá nemocenské pojištění s takovými situacemi, ve kterých výdělečně činný člověk ztratí pravidelné finanční zajištění. Tyto případy jsou nazývány jako krátkodobé sociální události a aby to pro jedince nebyl horor podle skutečné události, existuje systém nemocenského pojištění. Dávky nemocenského pojištění pomáhají v případech dočasné pracovní neschopnosti, při ošetřování člena rodiny, v těhotenství a mateřství, v karanténě apod. Nemocenské pojištění patří pod systém sociálního zabezpečení, který kromě nemocenského pojištění tvoří zdravotní pojištění, důchodové pojištění, dávky sociální podpory a státní politika nezaměstnanosti.

Zaměstnavatelé potřebují jako podklad pro výplaty zaměstnanců tzv. pracovní výkazy. Do pracovního výkazu se vypisuje celková pracovní doba, přestávky, přesčasy, doba pracovní pohotovosti nebo třeba popis pracovní činnosti.

V systému nemocenského pojištění je podle zákona celkem 6 dávek nemocenského pojištění. Jsou jimi nemocenská, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská), otcovská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Systém sociálního zabezpečení v ČR není financován plošně stejně. Zdravotní pojištění je hrazeno zdravotními pojišťovnami, ale ostatní složky financuje státní rozpočet a spravuje je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Aby nemocenské pojištění zohledňovalo pravidla slušného chování, upravuje ho od 1. ledna 2009 zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Pojistné na nemocenské pojištění pak upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Kromě českých právních předpisů je nemocenské pojištění upraveno ještě právními předpisy EU. Zdravotní pojištění je v ČR povinné pro všechny bez výjimky, naproti tomu nemocenské pojištění je dobrovolné pro osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ). Pro zaměstnance je však nemocenské pojištění taktéž povinné. Pro dotazy ohledně nemocenské je možné vyhledat telefonní číslo MPSV, lepší je však dotaz e-mailem.

Účast na nemocenském pojištění

Na nemocenském pojištění se účastní zaměstnanci (spolu s příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Přestože pro OSVČ, na rozdíl od zaměstnanců, není účast na nemocenském pojištění povinná, doporučuje se jej sjednat. Osoba samostatně výdělečně činná, která náhle ztratí výdělky například kvůli péči o člena rodiny, se může snadno ocitnout v hororu podle skutečné události. Nemocenské pojištění má za cíl pojistit následky určitých životních událostí, které jsou zpravidla krátkodobé.

Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance, který splňuje dvě základní podmínky stanové zákonem. První podmínka je výkon práce na území České republiky v zaměstnání v pracovněprávním či pracovním vztahu (kromě zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce). Druhou podmínkou je minimální výše příjmu, která je od 1. ledna 2023 v částce 4.000 Kč.

U zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce (DPP) vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje podmínku výkonu práce na území České republiky a v kalendářním měsíci dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než 10.000 Kč. Členové volebních komisí nejsou nově od roku 2023 účastni na nemocenském pojištění, jelikož jejich příjmy nejsou předmětem daně ze závislé činnosti.

Dávky nemocenského pojištění

Systém nemocenského pojištění poskytuje 6 dávek nemocenského pojištění, které vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) a hradí státní rozpočet. Dávky nemocenského pojištění se vyplácí za kalendářní dny a jsou to:

  • Nemocenská
  • Peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská)
  • Ošetřovné
  • Dlouhodobé ošetřovné
  • Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
  • Dávka otcovské poporodní péče (tzv. otcovská)

Pokud by měl zaměstnanec nárok na jednu stejnou dávku nemocenského pojištění z několika zaměstnání, bude poskytnuta ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která však bude vypočítána z příjmů dosažených ve všech zaměstnáních. Výše dávek nemocenského pojištění je uváděna v procentech z tzv. denního vyměřovacího základu. Pokud má někdo potíž s tím, jak vypočítat procenta z částky, nemusí úplně zoufat. Webové stránky MPSV nabízejí kalkulačky nebo je možné použít mobilní telefon k tomu, jak vypočítat procenta. Telefony umí už dávno mnohem více než přijmout a vyhledat telefonní číslo.

Pro uplatnění nároku na jednotlivé dávky nemocenského pojištění se nepoužívají formální dopisy, ani e-maily, ale speciální tiskopisy. Tyto tiskopisy jsou poskytovány bezplatně a je možné zasílat je formou předepsaných tiskopisů elektronicky či přes ePortál ČSSZ. Díky digitalizaci není nutné posílat formální dopisy ani OSSZ, ani ČSSZ.

1

Nemocenská

Nemocenská, přesněji řečeno nemocenské, je jednou z celkem šesti dávek nemocenského pojištění. Účel nemocenské je finančně zabezpečit pojištěnce v období, ve kterém kvůli nemoci nemůže krátkodobě vykonávat svou práci a ztratí kvůli tomu výdělek. Sick day nemá s nemocenskou nic společného. Sick day je zdravotní volno, které slouží k vyřešení nečekané zdravotní neschopnosti zaměstnance. Nárok na nemocenskou má zaměstnanec (nebo OSVČ), který je uznán lékařem dočasně práce neschopným, od 15. kalendářního dne trvání této pracovní neschopnosti. Maximální doba pracovní neschopnosti je 380 kalendářních dnů.

OSVČ musí být pro získání nároku na nemocenskou účasten dobrovolného nemocenského pojištění alespoň po dobu 3 měsíců před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Hodně skloňované téma je nemocenská prvních 14 dní. Jak je řešeno prvních čtrnáct dní? Po dobu nemocenské prvních 14 dní je zaměstnanec (ne OSVČ) v pracovním vztahu zabezpečený náhradou mzdy, jež poskytuje jeho zaměstnavatel na základě zákoníku práce. Náhrada mzdy (nemocenská prvních 14 dní) náleží jen za pracovní dny při dočasné pracovní neschopnosti již od 1. pracovního dne. Kdy chodí nemocenská je uvedeno níže v článku.

Nemocenská náleží i v předem daných situacích, pokud ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (například karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. U nemocenské je ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které založilo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání trvajících kratší dobu než 7 dní je ochranná lhůta jen tolik dní, kolik činilo poslední zaměstnání.

Kdy chodí nemocenská

Zajímavé téma nemocenská prvních 14 dní bylo vysvětlené. Náhradu mzdy hradí zaměstnavatel, nikoliv státní rozpočet. Kdy chodí nemocenská je další častou otázkou. Dávky nemocenského pojištění jsou vypláceny ve lhůtě jednoho měsíce následujícího po dni, ve kterém byla žádost doručena Okresní správě sociálního zabezpečení. Kdy chodí nemocenská jako hojně využívaná dávka nemocenského pojištění v ČR?

Dlouhodobé ošetřovné a nemocenská se vyplácí zpravidla do jednoho měsíce ode dne, ve kterém bylo doručeno osvědčení o trvání nároku na výplatu nemocenské. V žádosti o dávku je zaměstnanec povinný uvést, jakým způsobem si přeje dávku vyplatit. Možnosti jsou převodem na bankovní účet, anebo výplata v hotovosti poštovní poukázkou. Náklady za doručení však hradí sám zaměstnanec.

2

Peněžitá pomoc v mateřství – mateřská

Mateřská je lidové označení dávky nemocenského pojištění, oficiální název zní peněžitá pomoc v mateřství. Základní podmínka nároku na mateřskou je, aby v den, od kterého se dávka přiznává, trvala účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a zároveň v posledních 2 letech trvala účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 dnů. U osob samostatně výdělečně činných je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu minimálně 180 kalendářních dní.

Ochranná lhůta činí u peněžité pomoci v mateřství maximálně 180 kalendářních dní. Mateřská se vyplácí ode dne, který si určila sama pojištěnka jako nástup na peněžitou pomoc v mateřství, případně se vyplácí ode dne převzetí dítě do péče. Peněžitá pomoc v mateřství se pobírá nejdéle do věku 1 roku dítěte, pokud jde o dávku náležící z porodu dítěte. U dítěte převzatého do náhradní péče se mateřská vyplácí do věku 7 let a 31 týdnů.

Zajímavostí může být, že zákon dovoluje střídat se v péči o dítě mezi matkou dítěte s jejím manželem či otcem dítěte. Střídání v péči o dítě musí být ustanovené na základě písemné dohody a každý z rodičů dítěte má nárok na výplatu mateřské. Muž musí splnit podmínku, kdy bude pečovat o dítě minimálně 7 kalendářních dní po sobě jdoucích.

3

Ošetřování člena rodiny a ošetřovné na dítě

Ošetřovné je další dávkou nemocenského pojištění, u které je nutné splňovat určité podmínky. Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže vykonávat svou práci z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo ošetřování jiné fyzické osoby, která kvůli nemoci či úrazu vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou. Na ošetřování člena rodiny má dále nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat kvůli ošetřování ženy, která porodila a vyžaduje nezbytnou péči a kvůli péči o zdravé dítě mladší 10 let, kterému byla nařízena karanténa nebo bylo školské / dětské zařízení uzavřeno (opět z důvodů, které jsou předem stanovené).

Podmínkou ošetřovného na dítě je, že fyzická osoba žije se zaměstnancem v jedné domácnosti. Tato podmínka neplatí v případech ošetřování člena rodiny nebo péče o příbuzného v linii přímé, o sourozence, manžela / manželky atd. Zaměstnanec nemůže uplatnit ošetřovné na dítě, na které druhý z rodičů již uplatnil nárok na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství) nebo nárok na rodičovský příspěvek.

U ošetřovného není stanovená ochranná lhůta. Podpůrčí doba u ošetřovného činí maximálně 9 kalendářních dnů. U zaměstnance, který žije sám a má v trvalé péči minimálně jedno dítě ve věku do 16 let, které zatím neukončilo povinnou školní docházku, je podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dní.

4

Dlouhodobé ošetřovné

Podmínky pro dlouhodobé ošetřovné jsou stanovené jak pro ošetřovanou osobu, tak pro ošetřující osobu. Ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě. U ošetřované osoby muselo dojít k závažnému zhoršení jejího zdravotního stavu, který požadoval minimálně 4 dny hospitalizace v nemocnici a v den propuštění bylo potvrzeno, že je nutná celodenní péče trvající nejméně následujících 30 dní. Žádost je možné podat do 8 dní po dni propuštění ošetřované osoby z nemocnice.

U ošetřující osoby se vyžaduje tzv. čekací doba. Nemocenské pojištění zaměstnance musí trvat v posledních 4 měsících alespoň 90 dní. Ošetřující nesmí po dobu ošetřovného vykonávat žádnou výdělečnou činnost, a to ani nepojištěnou. Doba výplaty dlouhodobého ošetřovného je maximálně 90 kalendářních dnů a neprodlužuje se ani v případě, kdy bude ošetřovaná osoba znovu hospitalizovaná v nemocnici.

Zaměstnavatel nemá povinnost omluvit zaměstnance, který není v práci kvůli dlouhodobému ošetřování člena rodiny pouze v případech, ve kterých by nepřítomnost zaměstnance bránila v provozních důvodech a tyto musí zaměstnavatel sdělit zaměstnanci písemně. Nárok na dlouhodobé ošetřovné nevzniká osobám, které pracují na základě dohody o provedení práce, žákům ani studentům v době školních prázdnin a pěstounům.

5

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Dávka nemocenského pojištění s názvem vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí od data převedení na jinou práci do doby nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží zaměstnankyni, která byla převedena na jinou práci z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení a kvůli tomu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu.

6

Dávka otcovské poporodní péče – otcovská

Nárok na otcovskou má otec dítěte, který o toto dítě pečuje a osoba (ať už muž nebo žena), která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů. Za otce dítěte se pro účel dávky otcovské poporodní péče považuje muž, který je uvedený v matrice jako otec. Na otcovskou má nárok i otec, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v době 6 týdnů od narození.

Dávka otcovské poporodní péče náleží pouze, pokud nastal nástup na otcovskou v období 6 týdnů od narození dítěte, anebo ode dne převzetí dítěte do péče, pokud toto dítě nedosáhlo věku 7 let. Podpůrčí doba u otcovské je maximálně 2 týdny bez možnosti přerušení. Pro volno v zaměstnání využívají otcové otcovskou dovolenou.

Co je to ochranná lhůta?

Ochranná lhůta je termín, se kterým se setkáme typicky v tématech zaměřených na nemocenské pojištění, českou správu sociálního zabezpečení nebo na zákoník práce. Ochranná lhůta je doba, po kterou zaměstnanec poskytuje dlouhodobou péči (se souhlasem svého zaměstnavatele) v případech ustanovených podle zákona o nemocenském pojištění.

Ochranná lhůta zabezpečí bývalého zaměstnance po určenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události dříve, než by opět nastoupil do dalšího zaměstnání. Ochranná lhůta odráží pravidla slušného chování a slouží také k tomu, aby jedinec neskončil bez peněz třeba v případech, kdy ženy čerpají mateřskou dovolenou nebo u zaměstnanců na rodičovské dovolené apod.