Jak na placení zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění je jednou z několika položek, které se odečítá z hrubé mzdy či platu zaměstnanců. Jedná se o povinné pojištění, jenž slouží pro zajištění potřebné zdravotnické péče v případě onemocnění, úrazu, při preventivních prohlídkách a rehabilitaci. Placení zdravotního pojištění není nijak komplikované, obzvláště pro státní či firemní zaměstnance. Pro podnikatele platí trochu jiné podmínky. O které podmínky se jedná, jak probíhá placení zdravotního pojištění v nezaměstnanosti a jakými rozdíly se vyznačuje platba sociálního a zdravotního pojištění?

Placení sociálního a zdravotního pojištění v zaměstnání

Státní a firemní zaměstnanci mají placení sociálního a zdravotního pojištění velmi jednoduché. Tyto dvě položky odvádí jejich zaměstnavatel. Výše celkové sazby zdravotního pojištění činí 13,5 % z hrubé mzdy. Platba této částky je rozdělena mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanci se z hrubé mzdy odečítá 4,5 % a zaměstnavatel pak státu odvádí dalších 9 % hrubé mzdy. V případě sociálního pojištění je zaměstnanci ze mzdy oděčteno 6,5 %. Jeho zaměstnavatel za něj navíc zaplatí dalších 25 %. Zaměstnancům je ve finále odečtěna platba sociálního a zdravotního pojištění v celkové výši 11 %.

Plátce pojištění	Zdravotní pojištění (% z hrubé mzdy)	Sociální pojištění (% z hrubé mzdy)	Celkem (% z hrubé mzdy)
Zaměstnanec	4,5%	6,5%	11%
Zaměstnavatel	9,5%	25%	34,5%

Placení zdravotního pojištění v nezaměstnanosti

Osoby, které jsou evidovány na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, spadají do skupiny státních pojištěnců. Za tyto osoby platí zdravotní pojištění stát až do okamžiku vyřazení z evidence. Placení sociálního a zdravotního pojištění v nezaměstnanosti neprobíhá identicky. Sociální pojištění za nezaměstnané narozdíl od zdravotního pojištění neplatí stát. Rozhodnutí je na dané osobě, zdali bude platbu sociálního pojištění během evidence na úřadu práce provádět, nebo nikoli.

Kdo nemusí platit zdravotní pojištění?

Za některé osoby odvádí zdravotní pojištění stát. Nevzniká jim povinnost platit zdravotní pojištění. Zpravidla se to týká těchto osob:

• Důchodci (poživatelé strobního, invalidního, vdovského/vdoveckého či sirotčího důchodu)
• Nezaopatřené děti (žáci s neukončenou povinnou školní docházkou a studenti do 26 let připravující se na budoucí zaměstnání)
• Osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu (v prezenční formě studia a za předpokladu, že nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými)
• Nezaměstnaní (v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce)
• Příjemci rodičkovského příspěvku, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství

Takovýchto osob, za něž platí zdravotní pojištění stát, je definováno více. Stačí si tyto informace dohledat na webu příslušné zdravotní pojišťovny.

Placení zdravotního pojištění OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají povinnost si ze svých měsíčních příjmů platit zálohy na sociálním a zdravotním pojištění. Pro VZP placení zdravotního pojištění jsou podstatné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti nikoli živnostenský list. Minimálním vyměřovacím základem pro OSVČ je 50 % příjmů po odpočtu výdajů. Výše pojistného se pak počítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu. Začínající podnikatelé si v prvním roce platí minimální zálohy. V následujících letech platí čátku, která vychází z přehledu o příjmech a výdajích za minulý rok. Placení zdravotního pojištění OSVČ je nutné provést do osmého následujícího měsíce.

Placení zdravotního pojištění po ukončení studia

Čerství maturanti nemusí s platbou zdravotního pojištění až tak pospíchat, jelikož po dobu letních prázdnin za ně zdravotní pojištění platí stát. Vysokoškoláci mají bohužel po složení státních závěrečných zkoušek času méně, a to většinou pouze měsíc. Pokud student hodlá po maturitě nebo získání vysokoškolského titulu ve svém studiu pokračovat, nemusí si zdravotní pojištění během letních prázdnin platit, jelikož ho za něj uhradí stát.

Placení zdravotního pojištění po ukončení vysokoškolského studia, ať už chtěného či nechtěného, je povinné následující měsíc po měsíci, kdy bylo studium ukončeno. Pokud student po ukončení studia nastoupí rovnou do práce nebo byl již během studia zaměstnán a nyní začíná pracovat na hlavní pracovní poměr, tak si zdravotní pojištění sám platit nemusí. V případě, že absolvent zatím žádnou práci nemá, měl by provést registraci úřad práce. Jak již bylo zmíněno dříve, placení sociálního a zdravotního pojištění v nezaměstnanosti neprobíhá stejně. Zdravotní pojištění uhradí stát. Sociální pojištění se platit nemusí v případě nezaměstnanosti. Registrace na úřad práce se dá provést online cestou.

Placení zdravotního pojištění při pobytu v zahraničí

Pokud daná osoba odjíždí do ciziny na dobu kratší, nežli je 6 měsíců, placení zdravotního pojištění při pobytu v zahraničí řešit nemusí. Po dobu svého pobytu v cizině zůstane pojištěncem českého systému. Turisté, studenti a osoby nevykonávající výdělečnou činnost, které hodlají v zahraničí pobývat déle, nežli je 6 měsíců, mají nárok na Evropský průkaz zdravotního pojištění. Evropský průkaz zdravotního pojištění je nutným dokladem pro poskytnutí zdravotní péče. Český pojištěnec má nárok na zdravotní péči za stejných podmínek jako místní pojištěnci. Pro pobyt v zemích mimo Evropskou unii mohou platit rozdílné podmínky. Je vhodné se o nich informovat u jednotlivých zdravotních pojišťoven.

Placení zdravotního pojištění při práci v zahraničí

Obecně platí, že placení zdravotního pojištění při práci v zahraničí probíhá jen v jednom státě, ve kterém daná osoba vykonává výdělečnou činnost. Osoby, které hodlají pobývat v zahraničí dlouhodobě a při tom být zaměstnáni, musí požádat o vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění a zároveň splňovat následující podmínky:

Po návratu ze zahraničí mají osoby povinnost se opětovně přihlásit u zdravotní pojišťovny. Například u VZP placení zdravotního pojištění je povinné ode dne, kdy se daná osoba opět přihlásí ke své zdravotní pojišťovně.

DPP placení zdravotního pojištění

Výhodou dohody o provedení práce je, že do limitu 10 000 Kč není nutné platit sociální a zdravotní pojištění. Tato pracovní dohoda je vhodná jako přivýdělek státních pojištěnců, a to především starobních důchodců, studentů, žen na mateřské dovolené a osob pobírajících rodičovský příspěvek. Nicméně tato dohoda se vyplatí i osobám, které mají uzavřenou normální pracovní smlouvu u jiného zaměstnavatele a DPP mají pouze jako přivýdělek. DPP placení zdravotního pojištění je povinné pro osoby, které mají pracovní dohodu uzavřenou jako svou jedinou pracovní smlouvu a tím pádem se z nich stávájí osoby bez zdanitelných příjmů.

Kódy zdravotních pojišťoven

V České republice v současné době působí celkem 7 zdravotních pojišťoven, které mají své vlastní kódy zdravotních pojišťoven. VZP je největší zdravotní pojišťovna, která zabezpečuje ryze veřejné zdravotní pojištění. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna ministersta vnitra České republiky a Revírní bratrská pokladna jsou zaměstnanecké pojišťovny.

Názvy zdravotních pojišťoven	Kódy zdravotních pojišťoven
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (VZP)	111
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP)	205
Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky (VoZP)	201
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP)	207
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ)	209
Zdravotní pojišťovna ministersta vnitra České republiky (ZP MV ČR)	211
Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP)	2013